25. srpna 2010 v 11:09 | Týnka
|
Bonjur,

Po dlouhý době zase píši (ironicky řečeno). Od včerejška mě chytá nevysvětlitelná nervozita, a důvod ? Ve středu mám rande nebo já vlastně nevím jestli je to rande nebo jenom přátelská schůzka ale ať je to jedno nebo druhý nervozita z dne 1.září ( ona správně den školy) ne a ne se mě pustit. Ten kluk se mi vážně líbí ale já mám strach že si sním nebudu moct co říct nebo že se něco stane a já zase všechno zvratám jako vždy. Mám strach z oho co mu mám říct aš ho potkám , bojím se všeho co mě čeká. Nevím co mám dělat , je to jako noční můra co mě každý večer honí snem celou noc. Ale toto všechno doprovází tako moje vlastnost a to je stydlivost. Nevím jak se této kruté vlastnosti zbavit . Kolikrát uš sem kvůli ní promarnila plno šancí a to né jenom u kluků ale i u přátelství,rodiny a mnoho další :( Vážně nevím co dělat bojím se dokonce i toho že nebudu mít odvahu a nepřídu na místo smluvené :( Moc mě to mrzí ... a asi hodně dlouho mrzet bude :(
Dneska pojedeme možná nakoupit ještě pár věcí do školy . Nesnáším toto nakupování , zase poslouchat mamčiný řeči jak bude vytahovat věci s Hannou Montanou a říkat jak je to strašně in. Pravidelně mi nabízí že mi koupí věci s Hannou Montanou a ostaní dětský slátaniny. Mamka prostě nedokáže pochopit že já uš nejsem ta malá holka co stojí u výlohy s hračkama a slintá nad panenkou co měli každé holkyy se kterýma sem se bavila. Nedokáže pochopit že uš mě takový věci nezajímají, kdo může říkat že je Hannah Motana in ? Asi jenom devítiletý holčičky co jsou závislí na rodičích a jejich penězích. Mě stačí jenom obyčejný věci . Szačí mi např. penál s jednou jedinou barvou nepotřebuju tam žádnej obrázek např. Hanny Montany a nebo dokonce dnešní další hit Toy Story. Nechápu jak si toto lidé můžou kupovat , nechápu když projíždím s košíkem kolem výloh a koukat jak malí děti řvou u nohou rodičů že chcou nejnovější novinky v obchodech. Když nad tým čkolvěk přemýšlí nedívím se že tyto rodiče jsou celý dny nervozní když nosí každý den takovou kouli na noze.Vzpomínám si jak můj bráška vždycky kříčel jak chce todle a druhej den chce další jinou věc. Ještě pořád to dělá. Vždycky se rači stáhnu a loudím kolem výloh abych nemusela poslouchat to jeho řvaní po celím městě. Já sem nikdy nechtěla žádnou věc, když se mi něco líbí tak si to jenom prohlížím , občas mě mamka uvidí tak se zeptá jestli to chci koupit a koupími to , ale nikdy sem po ní nechtěla žádnou drahou věc na co by neměla. Když taktopíšu přemýšlím že miluju autorský blogy co píšou články s vlastními slovy, přidávají vlastní kresba atd. ale zase nemusím blogy co přidávají svoje fotky atd. tyto blogy mě vůbec neberou a nikdy bych se ničemu takovému neprodala. Holky když začínají s takovýmto blogem jsou v pohodě ale po čase blogaření se jim zvedá nos na hlavu a myslí si co nejsou. Aš nakonec mají plno anti blogů a ne a ne se změnit. Prostě Začneš jako v Poho holka skončíš jako namyšlená snobka ! Moje rada pro tyto holky zůstaňte v pohodě , nikdy se nepřetvařujte za to co nejste a nebo si rači nic takovýho nezakládejte !!
Krásný blog=)